Stavba zbrojnice nabývá na aktuálnosti a vše směřuje k jejímu uskutečnění.
Přibližně v té době odchází na zasloužený odpočinek do penze a stěhuje se do Krásna bratr Karel Kahlig, který v Kladerubách učil 42 let a 22 let byl jednatelem sboru. Na odchodu se s ním občané důstojně rozloučili. Zápis o této události již učinil nový jednatel Eduard Pelc zvolený 26. 8. 1923:
„Sbor náš utrpěl nenahraditelnou ztrátu odchodem řídícího učitele bratra Kahliga. O jeho zásluhách o sbor je každý přesvědčen, že se poctivě snažil sbor udržeti na výši doby. V předvečer jeho odchodu 26. 8. rozloučil se náš sbor dostaveníčkem s ním hudbou.
Četná účast občanstva byla důkazem jeho vážnosti a obliby, kterou si zde během svého 421etého působení získal. Bratr náčelník mu za sbor poděkoval, ve kterém od začátku jako jednatel působil a na důkaz naší vděčnosti mu podal kytici."
V roce 1923 se myšlenka postavení zbrojnice stala předmětem jednání a také prudkých sporů o její umístění. Jsou již zhotoveny plány stavitelem Bělíkem, je připravena od obce značná zásoba řeziva, také rozpočet na stavbu je zařazen do roku 1924. Po požáru domku č. 61 Kubešovém, bylo o stavebním místě rozhodnuto, neboť obec tento pozemek odkoupila a nabídla jako velmi vhodné stavební místo. Starosta obce Josef Menšík se uvoluje na poskytnutí části vlastního pozemku, bude-li to zapotřebí.
Ke stavbě zbrojnice došlo na jaře roku 1924, s tím ,aby byla stavba hotová do 9. 6., kdy mělo být v obci okrskové cvičení. S obecním zastupitelstvem bylo dohodnuto, že na stavbě se bude pracovat zdarma, pěší 5-10 dnů, potahy navezou bezplatně materiál na stavbu. Stavba byla dokončena v termínu. Ve své době byla nejmodernější zbrojnicí ve valašskomeziříčském okrese.
Štěrk na stavbu darovala obec Choryně, říční štěrk darovali a také dovezli Komárovští občané, cihla z Hrachovce dovezena místními koňáky, tašky z Kunvaldu. Na stolařských pracích se podílel Fr. Haša - místní stolař, klempířské práce - Fraiz z Kelče, kovářské - Večeřa Fr., zámečnické - Eduard Pele, tesařské - FR. Valuch.
Do báně dány bratrem jednatelem stručně sestavené paměti sboru, seznam členů, kteří byli k tomu datu, seznam obecního zastupitelstva, plakát s pořadem slavností, sbírka soudobých mincí apod.
K slavnostnímu otevření se sjelo 14 bratrských sborů. Mši svatou a kázání měl důstojný pan Křižan z Lešné. Po mši se šlo ke zbrojnici, kde hovořil br. Glos, zástupce župy 22 br. Krumpler z Kelče, pak okrskový náčelník br. Hasal předal klíče našemu sboru. Za náš sbor promluvil náčelník Kopřiva. Po obědě se všechno odebralo na výletiště za Janáskovou ohrádkou.
V roce 1927 se v obci koná župní cvičení u příležitosti 25 let trvání sboru. Jsou uděleny diplomy za dobu 20 a 25 let. Vodní nádrže vybudované do té doby jsou v tomto roce opraveny, jedná se o nádrž u Pavelkového a na zahradě č. 21. Je upraveno výletiště u Juhyně, vysázeno a porovnáno. Pravděpodobně v tomto roce je ustaven ženský odbor. Je přijato 6 sester, a to: Bartošíkova M. č.p. 29, Menšíkova L. č.p. 38, Adamíková B. č.p. 12, Měkotová V., Horáková M. a Bartošíková M.č.p. 20. Děvčata se zúčastnila oslavy sv. Floriána, a to v krojích.
Jednatel E. Pelc odstupuje z funkce z osobních důvodů. Na jeho místo je zvolen Bartošík Jan č.p. 29.
Dne 22. 5. 1927 je vysvěcena kaplička padlých na Hořansku s odhalením pamětní desky padlým. Svěcení se náš sbor zúčastnil v plném počtu.
6. 6. 1927 se v obci koná župní sjezd. Zúčastnilo se 22 sborů. Více než 200 hasičů v krojích se seřadilo na Hořansku, odkud šli pochodem na mši. Odpoledne přijely další sbory a počet hasičů v obci vzrostl na 350.
V roce 1928 je zakoupena látka na nové stejnokroje za 2395,40 K. Toho roku si náčelník Kopřiva stěžuje na nezájem členů o spolkovou činnost. 28 bratrů v krojích se 23. 6. 1928 zúčastnilo průjezdu prezidenta Masaryka sousedními Brankami při jeho návštěvě Valašska.
K desátému výročí samostatnosti republiky je uspořádán průvod ke kapličce padlých. Po zde pronesených projevech a básních se konala hudební produkce v obecním hostinci.
V roce 1929 tragicky zahynul br. E. Pelc po zásahu el. proudem. Jeho pohřbu se sbor zúčastnil v plném počtu.
Toho roku přispívá obecní zastupitelstvo sboru částkou 3000 K, zemský fond 200, Hasičská vzájemná pojišťovna 41 K.
V roce 1930 se sbor zúčastnil oslav 80. narozenin prezidenta Masaryka pořádaných v obci obecní radou.
Župního sjezdu ve Vidči se zúčastnili 4 bratři našeho sboru. Sbor se účastní okrskového cvičení v Perné, doprava na cvičení probíhala v té době na žebřiňácích.
Sbor se účastní odhalení pomníku padlým v Kelci. Pomník byl umístěn na náměstí proti zámku.
Na často pořádaných okrskových cvičeních a výletech, na kterých se sbory hojně vzájemně navštěvují, se ke zpestření programu nacvičují zvláštní skladby zvané prostná. Cvičení jsou prováděna s nářadím nebo se sekerkami. Účastní se jich muži i ženy.
Přestože jsou třicátá léta obdobím bez válek, přece do vědomí lidí proniká určité napětí a předzvěst připravované války. To se promítá i do náplně činnosti sboru. Patří sem pořádání samaritánských a sesterských kurzů se zaměřením na obvazování a přepravu raněných, způsoby ochrany apod.
Při této příležitosti je třeba především připomenout nezištnou a záslužnou práci dvou dlouholetých dobrovolných samaritánů - otce a syna Josefů Hašů, kteří tuto zdravotnickou práci vykonávali po mnoho let.
V den 70. narozenin navštěvuje delegace sboru učitele K. Kahliga, předávají mu květiny a diplom.
V roce 1931 se konají oslavy 30 let sboru, okrskové cvičení, sbor se v témže roce účastní cvičení v Porubě, Mštěnovicích a na Juřince. Na Křenkově zahradě u hasičské nádrže je pořízeno nové oplocení. Do ženského odboru toho roku přistupují: M. Adamíková, M. Hrabovská, F. Bartošíková a B. Šnajdrová.