V roce 1912 je prodána stará stříkačka na protiúčet a s doplatkem 400 K pořízena nová. Ta byla odzkoušena za účasti odborníků a starosty župy č. 22 a Josefa Kruplera, strojníka z Kelče. Stroj byl shledán dobrým a výkonným. Na jeho zaplacení bylo vybíráno 122 K 94 h od občanů z Kladerub a Komárovic.
V témže roce navštívili členové sboru na Floriánka bratrský sbor Choryňský, a to i s doprovodem hudby, za kterou pokladník vyplatil částku 9 K. Dále bylo rozhodnuto, že za očištění stroje po zásahu nebo po cvičení náleží strojníkovi odměna 1 K.
Vypuknutí války a následná mobilizace se nevyhnula ani našemu sboru. Narukovalo 17 bratří, zůstalo jen 12 činných členů. Řady hasičů jsou později doplněny nevojáky a domobranci.
V roce 1916 jednatel Kahlig vyzývá na veřejné schůzi občany, aby doplnili řady spolku. Na jeho výzvu se přihlásilo 7 starších členů a na výpomoc 17 mladíků. Toho roku narukoval starosta J. Hadaš, na jehož místo byl zvolen Ferdinand Herman č.p. 17. V roce 1917 se J. Hadaš vrací z vojny a ujímá se znovu místa starosty a velitele.
Závěr války popisuje jednatel K. Kahlig takto:
„Když jsme dne 25. 3. 1918 odbývali naši valnou hromadu, nenadáli jsme se, že spíš než do konce roku bude po vojně a my budeme volni a svobodni!
Litice válečná poražena byla našimi legionáři československými a náš nový československý stát prohlášen slavnostně v Praze dne 28. října 1918.
Hrozné jsou následky válek, milióny rodin je rozvráceno, oloupeno o živitele, všude nedostává se pracovníků i potřeb životních. Utrpěl též život ve všech směrech, neboť válka způsobila znemravnění v každém ohledu a uvolnila smysl pro povinnost, kázeň a píli.
Proto všichni nastupujeme na svá místa, každý z nás má nějaký úkol, každý tedy ku svému náčiní, všechna práce je stejně důležitá, každý ať přispívá platně k vývoji národnímu.
Rolníkovo rádlo, obuvníkovo sídlo, úředníkovo pero či studentův sešit doplňují se navzájem jako součást kola. Upadne-li jedna součást kola, rozpadne se celé. Končím a přeji další naší činnosti v novém státě mnoho zdaru a všem nám plno štěstí, předem však pevného zdraví při veškeré naší práci."
To je pouhý úryvek ze zápisu, který je plný nadšení nad právě skončenou světovou válkou.
Po válce se činnost sboru obnovuje a na valné hromadě konané 1. 1. 1919 jsou voleni: Hadaš Josef - starostou 27 hlasy, velitelem rovněž Hadaš J. 18ti hlasy, 1. podnáčelník Josef Šnajdr č. 27 10 hlasy, Večeřa František 13 hlasů, Karel Kahlig jako náměstek starosty a jednatel 22 hlasy, pokladník František Menšík 22 hlasy.
V témže roce se uvažuje o stavbě řádného hasičského skladiště, protože stávající hasičská šopa už pro nedostatek prostoru nevyhovuje.
Sbor se účastní slavnostního vysázení lípy svobody před budovou školy. Bratr Karel Kahlig je zvolen do župního výboru.
Sbor prošel za dobu svého trvání také několika krizovými obdobími, jedno takové nastalo po návratu vojáků z vojny. Ti silně ovlivnění frontovým prostředím a ostrou disciplínou, špatně se znovu adaptují na civilní život. Tak bratr František Kopřiva, který si na vojně vysloužil hodnost šikovatele není spokojen s tehdejším vedením. Na to reaguje starosta a náčelník v jedné osobě na schůzi z 6. 1. 1921 podle zápisu z této schůze:
„Slovo si vzal bratr náčelník a hovoří o tom, co sbor náš tíží, jak uvádí se ku zkáze, prohlašuje, že se vzdává funkce ve sboru a nebude-li lépe, je odhodlán ze sboru vystoupiti a vzdává se dalšího vedení schůze. Na to ohlašuje vystoupení většina členů též, tak že stav klesl na 8 členů a tudíž podle znění § 28 našich stanov se měl spolek náš rozejiti, klesne-li počet členů pod 10. I nastal trapný okamžik, který hrozil rozpadem sboru. Starosta obce František Adamík a jeho náměstek Ferdinand Adamík, jinak členové přispívající, vyzvali vystupující členy, aby svoji resignaci odvolali a skusili dále ještě sbor náš v chodu řádném udržeti a volby dále provésti. I odhodlali se tito po domluvě odvolati svou resignaci s podmínkou, že zavládne ve sboru dávný starý pořádek. Pak-li by však tak býti nemělo, vystoupí během roku přec!"
V následujících volbách 21. 12. 1921 došlo k rozdělení funkcí takto:
Hadaš Josef 32 jako starosta 20tým rokem získává 19 hlasů, Kopřiva František 22 hlasů jako náčelník, Hadaš František jako podnáčelník 24 hlasů.
Věrnostní slib byl složen do rukou nového náčelníka obrozeného výboru Františka Kopřivy. Tento zaváděl kázeň a pořádek zvyklý na vojně. Mnozí bratři přijití z války jsa syti vojenských rozkazů, reptali, a někteří ze sboru vystupují. Jak se dovídáme dále, časem se vracejí zpět za členy.